|
|
Fenomén hybridního působení státních i nestátních aktérů
Havlík, Martin ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou hybridního působení státních a nestátních aktérů využívajících široké spektrum nástrojů moci k prosazování vlastních zájmů. Primárním záměrem je vztažení obsahu ke konceptu bezpečnosti podle Kodaňské školy, která jako jedna z nejvýznamnějších přispěla ve druhé polovině 20. století po rozpadu bipolárního uspořádání světa k rozšíření sledovaných dimenzí bezpečnosti a také k novému širšímu pojetí souvisejících referenčních objektů. Vymezení nosných konceptů bezpečnosti je dále rozšířeno o CLAUSEWITZOVO pojetí války a americký koncept Theory of Victory. Na úvodní teorie navazuje analýza klíčových teoretických aparátů významných západních, ruských a čínských bezpečnostních expertů, které jsou následně porovnány ve vztahu k podstatným faktorům jednotlivých hybridních přístupů. Práce dále zevrubně popisuje signifikantní kategorie nástrojů moci typu soft power, hard power, smart power a sharp power. Důležitou součástí práce je také analýza státních, nestátních a proxy-státních aktérů, jakožto hlavních nositelů, uživatelů a reprezentantů hybridního působení. V této souvislosti je klíčovým determinantem zvolený referenční objekt v podobě České republiky. Pro doplnění problematiky je v práci zařazena také související oblast čelení hybridním hrozbám a hybridnímu působení...
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na percepci migrace do ČR
Poláková, Michaela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním dopadů pandemie COVID-19 na percepci migrace do České republiky skrze optiku teorie sekuritizace. Propuknutí pandemie COVID-19 znamenalo celosvětový milník ve vývoji všech oblastí běžného života, které byly v mnoha případech s okamžitou platností pozastaveny s cílem zamezit šíření nakažlivého onemocnění, a migrace v tomto případě nebyla výjimkou. Po vyhlášení nouzového stavu v České republice z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s novým koronavirem v březnu 2020 byl následně zakázán vstup všem cizincům do země, a na dobu neurčitou zastavena veškerá migrační řízení. Projekt pracuje s hypotézou, že migrace byla sekuritizována skrze tato omezení přijatá s cílem zastavení šíření nákazy, ve jménu ochrany veřejného zdraví. Práce analyzuje změny v percepci migrace v porovnání s předpandemickou situací, kroky české vlády směrem k migraci v době pandemie, a její vnímání. Cílem této práce je tak přiblížit změny v percepci migrace vlivem propuknutí pandemie COVID-19, a popsat, jak tyto změny ovlivnily další sekuritizaci migrace.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
|
|
|
Securitization of an imaginary threat as an authoritarian legitimation instrument: The cases of Belarus and Uzbekistan
Akromov, Otabek ; Ó Beacháin, Donnacha (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Securitization of an Imaginary Threat as an Authoritarian Legitimation Instrument: The Cases of Belarus and Uzbekistan. July 2021 GUID: 2458329A DCU ID: 19108281 CU ID: 22199053 Presented in partial fulfilment of the requirements for the
Degree of International Master in Security, Intelligence and Strategic Studies Word Count: 22 451 Supervisor: Donnacha Ó Beacháin Date of Submission: 31.07.2021 Abstract This research explores how the securitization of imaginary and exaggerated threats is used as a legitimation instrument in hegemonic authoritarian regimes. Approaching the task through the cases studies, this thesis will situate the securitization practice within the performance mechanism of authoritarian legitimation and apply it in two hegemonic autocratic regimes - Uzbekistan of Islam Karimov and Belarus of Alexander Lukashenko. This dissertation picks qualitative research design. Methodologically, discourse and content analysis will be used to test the theory that will be developed in this project. The arguments presented in the thesis draw upon the primary sources such as speeches, official statements, and memoirs. The dissertation will also refer to the secondary sources in order to synthesise arguments provided by the existing literature related to the issue in question. This research project...
|
|
|
Securitising Nuclear Energy: Analysis of speech acts related to the possible construction of a new reactor at the existing Dukovany Nuclear Power Station
Dytrych, Simon ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se týká pokusů o sekuritizaci v souvislosti s plánovanou výstavbou nového reaktoru v JE Dukovany. Jejím cílem proto bylo najít, analyzovat a vysvětlit řečové akty spojené se sekuritizací plánovaného reaktoru v období od léta 2015 do prosince 2020 s využitím kritické analýzy diskurzu. Výsledky ukazují, že projevy sekuritizace v české veřejné sféře existují. Formulují je zejména čtyři skupiny aktérů: zástupci Rakouska, české nevládní environmentální organizace, vládní představitelé a politická opozice. Tito aktéři sledují různé cíle: zastavit stavbu reaktoru, realizovat stavbu reaktoru, nebo ovlivnit způsob, jakým stavba proběhne. Ve výsledku byl nalezen jeden případ úspěšné sekuritizace: Česká vláda dokázala pomocí bezpečnostních argumentů vynutit mimořádná opatření, která se odchylují od standardních demokratických procesů. Jejich cílem bylo realizovat výstavbu reaktoru. Zbývá jen dodat, že výzkum odhalil i tři důležité funkcionální aktéry, kteří se podíleli na tvorbě rzu: tajná služba BIS, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a společnost ČEZ.
|
|
|
Securitization of HIV/AIDS in South Africa, 2000-2018
Roudnická, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
HIV/AIDS představuje již po mnoho desítek let jeden z největších celosvětových zdravotních problémů. I proto přilákal pozornost akademiků z mnoha vědních oborů, včetně oboru bezpečnostních studií. Tato diplomová práce chce přispět do debaty, která se rozvinula kolem problematiky sekuritizace HIV/AIDS. Hlavním cílem této práce je aplikace teoretického rámce Kodaňské školy na případ pandemie HIV/AIDS, zhodnotit, zdali je možné vysvětlit reakci relevantních mezinárodních aktérů na tuto pandemii optikou teorie sekuritizace, a poté zhodnotit úspěšnost pokusů těchto aktérů o sekuritizaci na případu epidemie HIV/AIDS v Jihoafrické republice. Případ Jihoafrické republiky byl vybrán, neboť již dlouhodobě patří mezi nejhůře zasažené státy na světě. Po představení teorie sekuritizace Kodaňské školy a jejích kritiků se práce zaměří na HIV a AIDS, vysvětlení virologických a epidemiologických charakteristik tohoto onemocnění, jeho původ a vývoj. Práce dále pokračuje představením současného stavu epidemie v Jihoafrické republice a zhodnocením, jaký vliv měla politika segregace a apartheidu na jejím šíření. Tato práce poté prozkoumá diskurs potenciálních sekuritizačních aktérů ve snaze nalézt důkazy o pokusech sekuritizovat HIV/AIDS. Následně jsou rozebrány výsledky těchto pokusů v kontextu nové Jihoafrické republiky.
|
|
|
Israel and the BDS Movement in the Context of Securitization Theory
Mangunda, Laura ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
1 Abstrakt Táto práca sa zaoberá prípadovou štúdiou prístupu Izraela k hnutiu BDS z pohľadu teórie sekuritizácie, konkrétne z pohľadu politického sektoru bezpečnosti. Táto práca, nasledujúc nový vývoj a rekonceptualizácie v teórií, ktoré poukazujú na zohľadnenie kontextu bezpečnosti a na fenomén nemimoriadnych bezpečnostných opatrení pri určovaní úspechu sekurizitácie, má dva ciele. Prvým cieľom je analyzovať ako sekuritizační aktéri sekuritizujú BDS vo vybraných prejavoch Benjamina Netanyahua, Gilada Erdana a Dannyho Danona. Druhým cieľom je poskytnúť prehľad prijatých bezpečnostných opatrení a vyhodnotiť, či bolo BDS v Izraeli úspešne sekuritizované.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
host ::
RSS.